Ing. Miroslav Kostelníček
Jak jsem již předeslal v úvodu, hledání čarověníků je vzrušujícím a napínavým dobrodružstvím velmi podobným sběru hub. Jistě znáte ten podivný a dychtivý pocit, který vás neustále a opět táhne do lesa. Pocit, pro který stojí za to se znovu a znovu prodírat hustým mlázím, nedbat na ostružinové trny ani jehličí za krkem. Pocit, kdy si neustále představujete tu krásu, která vás jistě už za dalším stromem čeká a ona stále nepřichází. A když pak přijde, málem byste se rozkřičeli radostí a blahem. Tak tohle všechno prožívá i sběratel čarověníků, jen s tím rozdílem, že neklopí oči k zemi, ale naopak upřeně hledí do korun stromů. Více v knize Čarověníky v naší zahradě.
Sběr čarověníků, na rozdíl od jejich vyhledávání, je bohužel časově omezenou záležitostí. Termín sběru je nutné volit v závislosti na druhu dřeviny a zvoleném způsobu rozmnožování. Více v knize Čarověníky v naší zahradě.
Vlastní sběr čarověníků je zejména v zimních měsících poměrně obtížnou a velmi nebezpečnou záležitostí. Čarověníky totiž nerostou jen na spodních větvích, ale velmi často se nacházejí vysoko v korunách stromů. V takovýchto situacích musí sběratel projevit velké množství odvahy, odhodlání, ale především lezeckých schopností a šikovnosti. Kdo se někdy šplhal po zmrzlém či mokrém stromu mi dá jistě za pravdu. Někdy však odvaha a šikovnost nestačí a je třeba zavolat profesionála s lesnickými stupačkami, který se dostane, zejména u smrků, až do vrcholu koruny. Velmi bizarním způsobem je ustřelení několika málo větviček třeba brokovnicí.
© 2007, Miroslav Kostelníček. Všechna práva vyhrazena.
Jakákoliv forma dalšího veřejného použití textů a vyobrazení
pouze se svolením autora.