Domů

Čarověníky vznikající v důsledku činnosti patogenních organismů

 Jak bylo uvedeno, čarověníky vznikají v důsledku činnosti patogenních organismů. Nejčastěji pak mívají podobu hustého keříku, přičemž větévky jsou buďto zkrácené a ztlustlé, nebo naopak abnormálně prodloužené a tenké, rostoucí kolmo vzhůru. Listy i květy bývají často redukovány, objevují se dříve či později, než je obvyklé, ale zpravidla také mnohem dříve opadávají. Jsou bledší a drobnější, hnědnoucí a odlišné tvarem od listů a květů z větví normálních.

Čarověníky původu houbového


Z čeledi bouchlatcovitých (Taphrinaceae či Exoascaceae) netvoří všechny houby na rostlinách čarověníky, nýbrž některé druhy pouze vypouklé skvrny na listech, z čehož je patrno, že podhoubí, rozrůstající se v těle rostliny, dráždí pletiva k nadměrnému zbujení. Nasvědčují tomu i znetvořené plody mnohými druhy bouchlatců či puchýřnatců. Čarověníky způsobuje puchýřnatec habrový (Taphrina carpini). Tento čarověník nemá prýty kolmě rostoucí a následkem toho je kulovitého tvaru o průměru až jeden metr. Na bříze bílé je původcem Taphrina turgida. Tyto čarověníky mívají až dva metry v průměru.

10.jpg, 400x361, 63.79 KB

Velmi rozšířené jsou čarověníky na slívě a švestce, které místy změní větší část koruny, nebo celou korunu v jeden velký čarověník. Příčinou je puchýřnatec slívový (T. insititiae).


Na třešních a višních je původcem T. cerasi. Vytváří přezimující mycelium, žijící ve větvích stromů několik let. Napadené větve bývají na bázi ztlustlé. Růst četných, nově vyrůstajících větévek je vzpřímený. Čarověníky jsou nejnápadnější, když strom kvete. Napadené větve nemají květní pupeny, nekvetou. Jejich listové pupeny se počínají rozvíjet současně s květními pupeny normálních větví. Proto z jara, kdy je třešeň obalena bílými květy, odrážejí se čarověníky velmi nápadně zelení svých listů.


Puchýřnatec švestkový (T. pruni) způsobuje znetvoření švestkových a střemchových plodů, které jsou typické svou sladkostí v době, kdy ostatní plody ještě nedozrály. Tento jev bývá někdy označován jako bouchorovitost. Zároveň dochází ke znetvoření švestkových větví, obzvláště na kořenových výmladcích, neboť větévky obsahující houbová vlákna často zduří, různě se zkrucují, svinují se a znetvořené části se barví sytě žlutě až červeně. Listí na těchto větévkách je zkadeřené.

Čarověníky původu živočišného

Velmi četné jsou čarověníky původu živočišného. Nejčastěji jsou to roztoči čili vlnovníkovci nebo hálčivci, dále ploštice anebo mšice, kdo způsobuje jejich vznik. Nejznámější jsou čarověníky na šeříku, vznikající po napadení vlnovníkem šeříkovým Eriophyes loewi…

Čarověníky původu rostlinného

Z rostlinných cizopasníků mohou vydráždit rostlinu k vytváření čarověníků i vyšší rostliny a sice ochmetovitý rod Arceuthobium na jehličnatých stromech. Příkladem může být A. douglasii na modřínu západním (Larix occidentalis), A. libocedri na pazeravu sbíhavém (Libocedrus deccurens), …

Čarověníky vzniklé působením fytoplazem

Fytoplazmy, dříve označované jako organismy podobné mykoplazmám (mycoplasma-like organisms – MLO), jsou polymorfní organismy, které nemají buněčnou stěnu. Její funkci alespoň částečně nahrazuje trojvrstevná plazmatická membrána.
Fytoplazmy způsobují více než 300 chorob rostlin. Příznakem infekce jsou žlutavé nebo červenavé zbarvení listů, zmenšení čepelí, zkrácení internodií, zakrnělý růst, proliferace výhonů (vznik čarověníků), zelenání a sterilita květů, snížení výnosů a odumírání rostlin.

Vznik čarověníků je častým projevem napadení rostlin u mnoha kmenů fytoplazem. Mezi nejznámější a nejčastěji se vyskytující patří: Fytoplazmová proliferace jabloně (Apple proliferation phytoplasma) na jabloni; fytoplazma žloutenky aster (Astrer yellows phytoplasma) napadající šácholany, topoly a celou řadu dalších rostlin…

Čarověníky vzniklé působením virů

Zachycení, reprodukce a šíření virů v rostlinném těle je abnormálním zásahem do jeho metabolismu a způsobuje změny biologických procesů v rostlinách. To se navenek projevuje změnou anatomické a morfologické stavby. Rozsah těchto změn je poměrně široký, od latentního a maskovaného onemocnění, přes různé barevné a tvarové změny, až po celkové deformace a odumírání jednotlivých orgánů i celých rostlin.
Jedním z projevů napadených rostlin viry může být vznik čarověníkových útvarů…


Čarověníky vznikající v důsledku činnosti patogenních organismů – shrnutí

Veškeré čarověníky patřící do této skupiny, i přes všechnu svou rozmanitost a zajímavost, zůstávají ve vztahu ke své mateřské rostlině chorobou. Jejich využití v okrasném školkařství je především díky obtížnému množení a zejména nestálosti forem minimální a v praxi se téměř nepoužívá. Uplatnění nacházejí spíše v oblasti rostlinolékařství, případně ve farmacii, neboť mohou mít několikanásobně vyšší obsahy některých specifických látek.

V okrasném zahradnictví a školkařství však nachází široké uplatnění druhá skupina čarověníků, a to čarověníky geneticky stálé, vznikající jako vnější projev mutací.